noční příspěvek IV.

půlnoční pozdrav pro postrádaného nejlepší přítele...

Ranní edit - té chyby jsem si vědoma a omlouvám se za ní, bylo přece jen asi půl jedné a já to dělala hodně narychlo ...

Flower power

Jsem hrozná, já vím...
Párty se odehrávala touto dobou před týdnem a já to píšu až teď.
No, co k tomu říct?
Možná pár zážitků, které si pamatuji (nebudu vám přeci něco nalhávat, není to většina)...

• Spousta holek v jednom pokoji, menšina kluků (rozumějte 7) stojících pospolu v kuchyni, než se odhodlali do toho babince vkročit.
• Ludvík, kterému jsem na jeho "Já jsem Ludvík." odpověděla "Fakt?"
• Coca-cola, která spadla z balkónu (a já ji neskopla!)
• Ludvík s Vaškem ve sprchovém koutě (oblečení a suší, díky bohu)
• Debata na balkóně o žebrání.
• Poslouchání kytary (a chabé pokusy o zpěv)

... a pak ještě pár dalších věcí, zahrnujících vtipné historky o panu správci a vyhrožování policií...

Myslím, že párty měla všechno, co potřebovala :)

plánujeme párty II.

Volná hodina ve škole. Oči se mi klíží a čeká mě hodina francouzštiny, kde budu nejspíš opět silně vydeptána. Koketuji s myšlenkou se zvednout a odjet na koleje připravovat párty a nebo alespoň chvíli ještě spát... Ale to já ne, já v tom holky nenechám.

Dnes je den D a bude večer V.
Plánování probíhalo vcelku pokojně, vytváření výzdoby poněkud spontánně.
Prostě jeden večer (v pondělí) začaly holky vedle na pokoji něco tvořit, po tom, co se ve městě koupily velké čtvrtky. Tak jsme tam nakonec na zemi skončily všechny a kreslily, stříhaly, malovaly... A poslouchaly stylovou hudbu k párty (a občas nějakou tu nestylovou).

Včera večer už to nebylo tak spontánní, to se tak nějak počítalo s tím, že se ještě bude dodělávat. Spontánní bylo to, že nás bylo víc. Dorazila kamarádská pomoc z jiného bytu. Tentokrát se stříhal krepák a lepilo se. A malovalo vlastně taky. Docela závidím návštěvníkům, kteří prostě jen dorazí do šíleně barevného bytu plného ozdob :)

Dneska už jen bude velké lepení ozdob po bytě a přípravy. Docela dost se těšíme.

A navzdory tomuhle všemu jsem se ráno probudila s naprosto jinou hudbou v hlavě.

plánujeme párty I.

Na bytě plánujeme párty. Pro ty, kteří mě mají na facebooku - ano, tu, na kterou jsem nejdříve nebyla pozvána i přesto, že je u nás na bytě (menši komplikace s vytvářením události na FB, vše se vyřešilo během pár minut, ale přesto to Petě asi jen tak nezapomenu :)).

Prvotní problém samozřejmě nastal, když jsme začaly vymýšlet téma. První přijatelné se jevilo téma "puntíky a proužky". Už už jsme všechny vymýšlely, co oblečeme, jak ozdobíme byt, co případně dokoupíme (hlavně tedy na sebe) a pak najednou se začalo mluvit o jiných. K čemu jsme došly?

Máme na lednici úžasnou bílou tabulku od Milky (ano, té čokolády), kde si necháváme vzkazy či poznámky. A tak tam bylo hlasování. Ano, správně, je nás na koleji na bytě šest a hlasujeme pomocí tabulky na ledničce, přejděte to, prosím, bez poznámek, děkuji.

Na seznamu bylo následující:

• ROCK/PUNK
• HIPPIE
• DŮCHODCI

Postupně (asi tak během 10ti minut) přibývaly čárky k jednotlivým tématům. Naše volební právo skýtalo dva hlasy pro dvě různá témata, aby to bylo zajímavější.

Vyhrálo (jak jinak) HIPPIE. Můžete hádat jednou, jestli jsem pro něj hlasovala nebo ne :)

Teď jsme ve fázi shánění kostýmů (protože je samozřejmě vstup v hippie kostýmu povinný jak pro nás tak pro návštěvníky!) a vymýšlení výzdoby. Už se těším na to, až tu o víkendu zůstanu a budu kreslit kytičky a stříhat a lepit... woohooooo!

Stačí se naladit na správnou notu a půjde to samo.

say whaaat?

Inu, tak, považuji se za docela chápavého člověka. A vánoční motivy se kolem začaly objevovat už tak před dvěma týdny. Ale tak nějak... všeho moc... víte jak.

Ano, visí. Visí ve vzduchu nad lidmi. Upevněný asi na dvou drátech tam prostě jen tak.... visí.
Ale jak vždycky říkám - osmileté gymnázium mě, mimo jiné, naučilo jednu věc. A to, že nemusím chápat úplně všechno.

ZOOOOOOOO

Už jste byli v Táboře v ZOO? Teda ne přímo v Táboře, ale kousek za ním. Ne? Chyba :)
ZOO, která je úplně o něčem jiném. Stádo jelenů, lev půl metru od vás (a ne jako v ostatních zahradách, kde ho skoro nevidíte a když, tak chudák jen znuděně leží), medvědi ve výběhu s vlky, divoká prasata prohánějící se po výběhu tak rychle, že na vás hází bláto... (ok, to nebylo zase tak fajn...)
Hrochy teda neměli, ale musela jsem si vyfotit alespoň figurku, která tam byla s ostatními vystavena - podle všeho dílka nějaké místní umělecké školy.
Jestli jste někde v dojezdné vzdálenosti, podívejte se tam někdy :)

Velbloud v prostředí české louky...

lezu, lezeš, lezeme

Dnes jsem byla na druhé hodině (rozuměno dvouhodinovce). Nevím, co převládá, zda natěšení a někde v hlavě zoufalá touha po tom se zlepšit a nebo pouze to zoufalství.

By the way ... Spolužačka je ostříhaná (když mi to dovolí, dám sem fotku, ale nic neslibuju, známe svoje lidi) a já silně koketuji s myšlenkou to taky shodit. Lucky komentář, jestli si pamatuju, jak z toho minule byli všichni na prášky, raději přejdu...
Ale zase, Alex slibovala, že mě naučí ty copy... Chmpf. Dilema. Proč je život tak komplikovaný?
Jdu se učit fonetiku. Anglickou nebo francouzskou. Nevím kterou, z obou jsem na těch nejvyšších větvích.

neděle od slova nedělat

Dnešní dopoledne a brzké odpoledne věnované úklidu zahrady - ne naší!

No, kdo byste mě nechtěl doma?

Jde se na to!

Pracant při práci :) (Nefoť, hrabej...)

Občas lepší než učebnice...

Done! Teda ještě odvozit... (stojím asi ve 2/3  té OBROVSKÉ zahrady)

A jako bonus, parádní motto pro dny budoucí...

noční příspěvek III.

Je super obklopovat se skvělými lidmi.
Za poslední dva měsíce několik takových lidí v mém okolí přibylo a za to jsem neskutečně ráda.
Za co jsem snad ještě radši? Že je tu dost SKVĚLÝCH lidí, kteří v mém okolí zůstávají i přes mnohé změny. Dnešní večer, kdy mi necelých 6 hodin uteklo asi jako pouhých 30 minut, mluví za vše. Neměnila bych, za nic!
Obklopujte se skvělými lidmi. 
A ty, kteří za to stojí, nenechte nikdy odejít! :)

takový hradecký týden

Za sebou jeden běžný týden v Hradci. Běžný? Mno, inu...
V pondělí nám perfektně vynadala na hodině učitelka, o které jsme si všichni mysleli, že bude nejlepší ze všech, a která poslední týdny ukazuje, že i čerství vysokoškoláci se státní maturitou (která očividně podle posledních zpráv byla pouze nevydařený pokus a já mám chuť kvůli těm všem nervům kvůli ní (třeba jako "mám ústní maturitu, ale ne výsledky slohů, tak kdo ví, jestli jsem odmaturovala) a její organizaci mlátit hlavou o stůl) se mohou pekelně zmýlit.
V úterý to bylo náročné.Občas prostě nějaké zprávy nečekáte. Ale odměnila jsem se hrochem, tak to bylo fajn. Tedy... lepší. Zůstat vzhůru do čtyř do rána jsem si mohla odpustit.
Středa... Ehm... Vzhledem k rozvrhům většiny hradeckých studentů se v Hradci žije hlavně ve středu večer. I přesto, že my patříme do menšiny s obsáhlejším rozvrhem, neodolaly jsme a vyrazily na halloweenskou párty do hradeckého klubu.

Co k tomu říct? Byla jsem na halloweenské párty. Dost lidí v kostýmech, dost bez nich. Dost kostýmů vydařených, dost docela zoufalých a překvapujících. Ke kostýmům ještě musím dodat to, že díky Janče (na fotce vlevo) jsme to vyhrály. Na ní tam neměl nikdo a viděli to všichni. A ano, to i přesto, že tam bylo hodně lidí s obličejem jako Markét (která to asi bude?).

Co víc... Klub plný, PLNÝ lidí. To na mě bylo poněkud moc. Ano, tančím ráda a docela mě naštvalo, že když jsme odcházely, tak začali hrát konečně tu správnou hudbu k tancování (takové ty oldies, víte, co myslím), ale faktem je, že krom toho tance to asi nebude nic moc zábava pro mě. Uvidíme, určitě ještě budu mít příležitost tomu dát šanci a zjistit, jakým směrem se bude ubírat můj studentský život. Zatím s radostí vzpomínám na večer, kdy jsme na kolej přišly kolem půl čtvrté po večeru stráveném v různých hospůdkách povídáním při sklenkách vína.

Čtvrtek... ráno se mi silně nechtělo vstávat, ale naštěstí jsem šla až na relaxační cvičení, které ale vůbec nebylo o relaxaci a mně se... áááá! Já zapomněla! Ve středu odpoledne jsem měla první hodinu Lezení na horolezecké stěně pro začátečníky! Tak tedy... po (ne)relaxačním cvičení se ozvaly nohy, které si vzpomněly na předešlý den (stěna + klub ... hmm).

V pátek už jen jedna hodina s Billym. Hodina, kde pouze konverzujeme a s přibývajícím časem nabývají naše témata na zajímavosti. Tento týden: Fate, destiny, God, ghosts... Zajímavé sledovat, co kdo o čem říká. V minulých týdnech jsme se dostali dokonce i k pornu. No divte se mi, že mi nevadí v pátek vstát na tu jednu hodinu.

A teď jsem doma a nic se mi nechce. Ale večer sraz s hvězdami, které jsem dlouho neviděla a my se konečně jednou zase sešly v jednom městě. To je docela dobrá výmluva na to, přestat se učit (cha, prý přestat) a začít se připravovat a těšit, ne?

Co váš týden? Taky vám ty týdny tak rychle mizí?

Bonus - písnička, která celý den zní mým pokojem.