V pondělí nám perfektně vynadala na hodině učitelka, o které jsme si všichni mysleli, že bude nejlepší ze všech, a která poslední týdny ukazuje, že i čerství vysokoškoláci se státní maturitou (která očividně podle posledních zpráv byla pouze nevydařený pokus a já mám chuť kvůli těm všem nervům kvůli ní (třeba jako "mám ústní maturitu, ale ne výsledky slohů, tak kdo ví, jestli jsem odmaturovala) a její organizaci mlátit hlavou o stůl) se mohou pekelně zmýlit.
V úterý to bylo náročné.Občas prostě nějaké zprávy nečekáte. Ale odměnila jsem se hrochem, tak to bylo fajn. Tedy... lepší. Zůstat vzhůru do čtyř do rána jsem si mohla odpustit.
Středa... Ehm... Vzhledem k rozvrhům většiny hradeckých studentů se v Hradci žije hlavně ve středu večer. I přesto, že my patříme do menšiny s obsáhlejším rozvrhem, neodolaly jsme a vyrazily na halloweenskou párty do hradeckého klubu.
Co k tomu říct? Byla jsem na halloweenské párty. Dost lidí v kostýmech, dost bez nich. Dost kostýmů vydařených, dost docela zoufalých a překvapujících. Ke kostýmům ještě musím dodat to, že díky Janče (na fotce vlevo) jsme to vyhrály. Na ní tam neměl nikdo a viděli to všichni. A ano, to i přesto, že tam bylo hodně lidí s obličejem jako Markét (která to asi bude?).
Co víc... Klub plný, PLNÝ lidí. To na mě bylo poněkud moc. Ano, tančím ráda a docela mě naštvalo, že když jsme odcházely, tak začali hrát konečně tu správnou hudbu k tancování (takové ty oldies, víte, co myslím), ale faktem je, že krom toho tance to asi nebude nic moc zábava pro mě. Uvidíme, určitě ještě budu mít příležitost tomu dát šanci a zjistit, jakým směrem se bude ubírat můj studentský život. Zatím s radostí vzpomínám na večer, kdy jsme na kolej přišly kolem půl čtvrté po večeru stráveném v různých hospůdkách povídáním při sklenkách vína.
Čtvrtek... ráno se mi silně nechtělo vstávat, ale naštěstí jsem šla až na relaxační cvičení, které ale vůbec nebylo o relaxaci a mně se... áááá! Já zapomněla! Ve středu odpoledne jsem měla první hodinu Lezení na horolezecké stěně pro začátečníky! Tak tedy... po (ne)relaxačním cvičení se ozvaly nohy, které si vzpomněly na předešlý den (stěna + klub ... hmm).
V pátek už jen jedna hodina s Billym. Hodina, kde pouze konverzujeme a s přibývajícím časem nabývají naše témata na zajímavosti. Tento týden: Fate, destiny, God, ghosts... Zajímavé sledovat, co kdo o čem říká. V minulých týdnech jsme se dostali dokonce i k pornu. No divte se mi, že mi nevadí v pátek vstát na tu jednu hodinu.
A teď jsem doma a nic se mi nechce. Ale večer sraz s hvězdami, které jsem dlouho neviděla a my se konečně jednou zase sešly v jednom městě. To je docela dobrá výmluva na to, přestat se učit (cha, prý přestat) a začít se připravovat a těšit, ne?
Co váš týden? Taky vám ty týdny tak rychle mizí?
Bonus - písnička, která celý den zní mým pokojem.
0 krát komentováno:
Okomentovat