loučení

Rok není tak dlouhá doba, já vím, uteče to jako voda.
Zvlášť tenhle rok. Bude spousta nového, spoustu zážitků a tak. Ale stejně. Bude mi chybět a ne, že ne. Bude.
Dovedl mě k jedné mojí životní hudební lásce, a to touhle písní:

Párkrát jsem měli dlouhé pauzy v jakémkoli kontaktu (dost dlouhé) a několikrát jsme si nemohli přestat psát. Volali jsme si opilí. Probírali knížky a filmy (mojí další, tentokrát literární láskou je Zeměplocha, taky jsi mě k ní dovedl ty? už ani nevím) a všechno možné. 

Ví o mně spoustu a já se nebojím, že mě odsoudí, když mu něco řeknu a ani já bych nemohla tohle udělat jemu.

Loučili jsme se vlastně na 4x a až dnes je jasné, že znova už to nepůjde. A já to možná moc řeším. A možná trochu moc řeším to, že teď na rok odjede do Číny. 

Chmpf.