jak jsem si kupovala brýle

takhle nějak vypadaly!

Přestaly mě bavit bolesti hlavy z neustálého krčení očí a čela a tak přišel čas na to, si přiznat, že budou potřeba sluneční brýle. Jestli ale něco nenakupuju ráda, tak brýle. Zkoušet jich kdo ví kolik, nevědět, jestli za rohem nenajdu lepší tvar, barvu nebo cenu... Fujtajbl.
Ale pak přišel ten osudný okamžik, kdy jsem viděla ideální brýle. Krásný tvar, krásná barva. V hlavě jsem si tedy utvořila vizi, že chci sehnat ty samé růžové brýle, jako měla ta holčička v autobuse!
Proč se prostě nepodívat na svět v trochu jiných barvách? Jako malé děti... To by stálo za to, ne?
--------
No, abych to zkrátila, růžové brýle nemám. Alespoň tedy ne ty reálné. ;)
Nakupování brýlí mi trvalo tak asi tři týdny, po kterých jsem to vzdala a to byl přesně ten okamžik, kdy jsem objevila ty pravé. Někdy to prostě osud tak chce. Co já se s ním budu dohadovat, že?

No nebyly by parádní?!